Pokud jsem dost dobrá zlodějka na to, abych ukradla stín z věže, zvládnu si znovu ukrást i tvoje srdce.
Láska. První pravidlo všech pohádek. Navěkové milují, Nikdyvíci ne.
Ty jsi hrdina a já nestvůra. Je jen jeden způsob, jak tenhle příběh může skončit.
Jak můžeme čekat, že ostatní ucítí naši bolest a uslyší volání o pomoc, když můžeme jen šeptat?
Možná tě zlomili, ale tím pádem jen naostřili tvůj vztek. A je načase udeřit.
V tu chvíli jsem nad ničím nepřemýšlel, jenom jsem se soustředil na to, aby moje rty odpovídaly těm jeho. Zamiloval jsem se do místa, které nám tuto chvíli umožnilo. A plně jsem si uvědomil, že se zamilovávám do něj.
Neznámé děcko Havel Borovský, naše nová celebrita
Jsem ženská chlapče. Jsme jako chlapi, jen šikovnější a s větší kuráží.
Jsou jen dva způsoby, jak se stát nesmrtelným – buď se narodíš jako bůh, anebo se staneš příšerou. My jsme to druhé.
Zjištění, že někoho milujete, se vlastně podobá spálení od slunce – nejste si jistí, kdy přesně k němu došlo, víte jen, že jste se paprskům vystavili na příliš dlouhou dobu.
